Pravé přání nejzarytější feministky
V dnešní éře politické korektnosti je málem zločin říct, že mezi jednotlivými rasami existují biologické rozdíly. Například že židi mají statisticky více nobelovek, ale taky hnusné nosy. A dobře hoří. Nebo že černochy zajímá hlavně basket, a díky svým velkým pérům jsou tou nejštastnější rasou vůbec.
Jednou jsem v rádiu slyšel reportáž o cigánovi, který dokončil vysokou školu. Chápete, bílí dělají vysokou co chvíli, ale jak jí dodělá rom, je to nevídaná věc, která okamžitě vzbudí pozornost médií :D. To ještě nikdo neviděl prostě.
Podobná situace nastává v „boji pohlaví“ (jako kdyby ho muži už dávno nevyhráli). Feministky tvrdí, že mezi ženami a muži nejsou biologické rozdíly, že jsou to jen role vnucené společností. Jenže vidíte ty péra? Ty masivní žezla stvrzující naši vládu? To není biologický rozdíl? A když vás Bůh pravidelně trestá menstruací?
I ta nejzarytější feministka v hloubi duše chce, aby ji chlap držel za vlasy, šukal do zadku a řval: „Ty špinavá couro!“
Jenže bohužel, ta nejzarytější feministka je tlustá. Takže ji nikdo nešuká. Ani nedrží. Ani na ni neřve. Vlastně ani nemluví.
No ale ať si myslí, co chtějí, že? Jenže… Stane se, že se ženy vsírají, kam nemají. Tak například, pokud nějaká chce být prodavačka, tak ať. Koupím si okurku a u toho ji zčeknu kozy. Nebo servírka. Nebo hajzl bába, chlap přece nebude uklízet hajzl.
Ale co když chce být žena psycholožkou? Žena, odjakživa labilní, poslušné, zranitelné stvoření, teď chce někomu dávat rady do života? Nebo doktorka? Dostane menstruaci, nasere se a místo tlustého střeva vám na čelo přeoperuje penis?
A co politička? Jediná menstruace by mohla vést k jaderné válce!
Proto teď jděte a pěknou tu svou couru propleskněte. Ať ví, kam patří, a nesere se, kam nemá. Sny jsou tu přece pro muže. Pro holky je tu kuchyň.
Feministky jsou škaredé slepice